Informace

Denní světlo

Upíři jsou stvoření noci, proto na ně má dení světlo neblahý vliv. Většina upírů vychází jen za svitu měsíce, protože denní světlo by je spálilo na prah. Proto se také přes den schovávají v rakvi, která je chrání před slunečními paprsky. Všichni asi znáte scénu z Interview s upírem, kde se Claudia v objetí Madelain při dopadu slunčních paprsků mění v popel.    Existuje však i několik výjimek, hlavně mezi těmi novodobými upíry. Například upíři, které stvořila Stephenie Meyerová ve své sáze Stmívání, se na denním světle lesknou a světelkují jako diamant. Bratry z Upířích deníků zase před slunečním světlem chrání modrý kámen Lapis lazuli zasazený v prstenu. A některým upírům denní světlo neuškodí, jen jím prostě není příjemné.

Jméno

Upíři si většinou ponechávají svá pravá jména a nebo používají anagramy (vytvoření nového jména přeskupním jednotlivých písmen). Viz také úryvek z knihy Carmilla od Josepha Sheridana Le Fanu:    „Upír zřejmě podléhá v určitých situacích odlišným podmínkám. V případě , který jsem vylíčila, byla Marcalla zřejmě omezena jménem; když totiž nepoužívala vlastního, alespoň muselo obsahovat bez jediného vynechání nebo přidání všechna písmena tvořící její původní jméno. Takovým anagramem byla Carmilla i Millarca.“    Tohoto jevu jste si mohli všimnout například i v novodobém anime Hellsing, kde hlavní postava nese jméno Alucard, což je vlastně anagram pro Dracula.

Odraz v zrcadle

O upírech je všeobecně známo, že je nemůžeme spatřit v zrcadle. K této tezi se nachází hned několik různých vysvětlení.    První vysvětlení je spíš hodně mystické. Dříve totiž lidé věřili, že zrcadla odráží duši člověka. Upír ale duši nemá, proto zrcadlo vlastně nemá co odrážet.    Další možností je, že dříve vyráběná zrcadla měla většinou vytvořenou odraznou plochu na bázi stříbra (tzv. Benátská zrcadla) a jak asi víte upíři a stříbro zrovna nejdou moc dohromady.    Nabízí se i možnost, že upíří ve skutečnosti nemají hmatatelné tělo. To že je vidíme, je způsobeno pouze jimi vyvolaném šálení mysli. Upír nám vstoupí do mysli a způsobí, že že my sami si jeho obraz promítáme. Zrcadlo ale odráží skutečnou raelitu.    A poslední nabízející se vysvětlení je spíše jako z Alenky v říši divů. Upíří prý pocházející z jiného nadpřirozeného světa za zrcadly. Když se vyskytují v našem světě, tak za zrcadly logicky chybí. Tuto myšlenku si také vypůjčila spisovatelka Inger Edelfeldtová jako námět pro svoji knihu Stíny v zrcadle.    Upíři by také neměli jít vyfotografovat ani natočit na kameru. To může mít spojitost opět se zrcadly, protože většina starších kamer a fotoaparátů skutečně zrcadla obsahují. Jak ale vysvětlit digitální techniku? V sáze o Darrenu Shanovi je to vysvětleno jednoduše tak, že se atomy upířího těla pohybují jinak než těla lidského, proto je nejde zachytit.

První upír

Často se řeší otázky: Kde to všechno začalo? Kdo byl prvním upírem? Na tyhle otázky však existuje hned několik odpovědí, každý je zastáncem jiné. První zmínky o upírech pocházejí už z Bible. Nejčastěji se jako první upír uváději Kain a nebo Lilith.    Představa Kaina jako upíra však pochází spíše z počítačových her (např. Vampire: The Masquerade), ty však těžko lze považovat za věrohodný zdroj.    Další možností je Lilith, Adamova první žena. V Bibli se objevují náznaky toho, že Adam měl před Evou ještě jinou ženu - Lilith. Adam byl stvořen z čisté hlíny, Lilith ze špíny a odpadu.    Objevují se i názory, že Lilith byla na světě dříve než Adam, to by dokazovalo, že prvním člověkem byla žena. Taková představa se samozřejme nemusela zamlouvat církvi, proto je tu teorie, že zmínky o Lilith byly schválně z Bible odstraněny. Dokzaovaly by totiž, že žena namusí být podřazená muži. Lilith totiž ve vztaha s Adamem odmítala přijmout podřadné postavení a proto byla vyhnána a její místo nahradila poslušná Eva, její pravý opak.    Lilith je poté zobrazována jako zrádná démonka a někde se objevují zmínky i o tom, že to ona byla tím hadem, který nabádal Evu ke hříchu.

Svolení vstoupit do domu

Už podle starých mýtů, upír nesmí vstoupit bez svolení do cizího domu. Nejdříve než překročí práh musí dostat svolení od pána či paní domu. Pokud upíra do domu vpustíte, může vás už dále navštěvovat podle libosti, dokud pozvání nezrušíte. Takže můžete očekávat i nemilé noční návtěvy.    Je tomu tak i v knize Prokletí Salemu od Stephena Kinga, kde v jedné scéně klepe upír na okno pokoje a žadoní tak o vpuštění dovnitř. Stejně tak i ve filmu Ať vejde ten pravý, ve kterém se malé upírce Eli začala řinout krev ze všech pórů, když se pokusila překročit tu neviditelnou bariéru mezi dveřmi bez pozvání.    Z toho plyne ponaučení...dávejte si velký pozor koho zvete do svého domu.